Star Wars: The Force Awakens

Po zhlédnutí nejnovějších Star Wars bych svůj dojem přirovnal třeba k Avengers: Age of Ultron. Film se mi líbil, bavil mě a ničím výrazným nezklamal. Dostal jsem to, co jsem očekával, ba byl vlastně i párkrát příjemně překvapen. A přesto: ten pocit, že se dívám na něco výjimečného, něco, co jsem ještě neviděl, něco, co má výraznou a originální duši, tedy ten pocit, jaký jsem měl u prvních Avengers, u Interstellaru či u filmu Fury, ten se nedostavil. Snad je to částečně i tím, že nejsem zrovna zarytý fanda Star Wars. I když filmy mám rád, tak hry jsem hrál jen sporadicky, knihy či komiksy nečetl vůbec a celkově, to univerzum nemám tak rád, jako kupř. Středozem či vesmír Star Treku. Když už zmiňuji ten Star Trek, musím uznat, že Abrams opět udělal to, co všichni čekali: potěšil fanoušky, rozšířil vesmír, přinesl technicky dobrou a vlastně i vcelku dobrou zábavu. Ale na přikování do sedačky to celé prostě nestačilo.

Ovšem natočit film spadajícího do takového fenoménu, jako jsou Star Wars, to není jen tak. Nešlo zde jen o oblibu původní trilogie a o to, že na ni bude konečně navázáno. Milióny fanoušků totiž také rozhořčila nová Lucasova trilogie z přelomu tisíciletí a očekávali, že Abrams očistí jméno franšízy a že ji zase zavede tím správným „pravověrným“ směrem. K tomu musím hned dodat, že jsem nikdy nebyl tak úplně příznivcem hanění nové trilogie a vynášení staré do nebes. Pro tu starou hraje obrovská nostalgie a také je pravda, že v ní jaksi víc byl přítomen prvek dobrodružství.

A ano, v nové bylo pár prvků, se kterými prostě Lucas silně přešlápl: casting obou herců hrajících Anakina, Jar-Jar, midichloriany, nefungující a nudná politika či Yoda poskakující jak propíchnutý balónek. Ale takové blbosti byly přece už i v původní trilogii, včetně notné řady totálních logických lapsů (Lukův asi jedno odpoledne trvající výcvik), nesmyslů a morálně dost pochybných věcí (masový vrah Anakin je náhle vlastně klaďas). Ale zároveň i nová trilogie měla řadu silných momentů, většinou v závěru (boj s Darth Maulem, boj Anakina s Obi-wanem). A měla kupř. také velmi charismatického Ewana McGregora.

Dobrou zprávou rozhodně je, že Abrams se důsledně vyhnul všem těm starým chybám, za které by na něj fanoušci vylévali tentýž vitriol hněvu, jako onehdy na Lucase. Jar-Jar se nekoná. Roztomilost zůstala náležet opět jen robotům a je dávkována dost uměřeně. To samé platí o vtipech, jejichž kadence je sice velká (neustálé vyměňování hlášek vlastně připomíná Marvelovky), ale nikdy nezvrhávají vyprávění do komedie. Za břicho se popadat nebudete, ale dobrou atmosféru vtipy vcelku budují.

Každopádně však neuvěřitelný hype novým Star Wars spíše podtrhává nohy. Ale to se snad ani není čemu divit a také známe více takových příkladů. Vzpomeňme na vymodlené Diablo 3, na letošní Fallout 4. Nostalgií živení fanoušci si obvykle zbožští originál a touží po nástupci, který bude přinejmenším dvakrát tak dobrý. A ještě chtějí takřka nemožné: aby tam bylo vše, co tak milovali na originálu, ale zároveň, aby to bylo úplně jiné a nové. Povyk okolo sedmých Star Wars byl nevídaný. Pomohly tomu i skvělé trailery, jimiž je Abrams známý. A přeskočit tak vysokou laťku teď nebylo lehké.

Nostalgie celkově svazovala Abramsovi dost ruce. Nové díly byly zatracovány a tak se chtěl mermomocí přiblížit starým. Celkovým laděním se starým epizodám blíží hodně a těch motivů je už někdy také tolik, že to celé nakonec připomíná fandovský projekt. Naštěstí jsou často tyto motivy různým způsobem posunuty či upraveny, takže se nedá mluvit vyloženě o opisování. Příběhová struktura pak v některých bodech klasické filmy připomíná rovněž ve velké míře. Do jaké míry filmu podtrhává nohy coby snímku dobrému samotnému o sobě to neustálé pomrkávání a uctívání starších dílů, to už si musí každý rozhodnout sám. Já myslím, že to nakonec Abrams i vcelku vybalancoval.

Pokud mám vyzdvihnout dvě věci, ve kterých se ovšem domnívám, že se Abrams rozhodně trefil do černého, tak to jsou herci a jejich postavy, ale také scénář. Ústřední trio Daisy Ridley, John Boyega i Oscar Isaac jsou překvapivě dobří herci (hlavně tedy Daisy a Oscar, ale ani ten John za nimi nezaostává nijak hrozně). Jejich postavy se navíc svými koncepty skvěle doplňují a jejich fungování v příběhu mi přišlo o dost lepší, než kdybychom měli jednoho vyloženě hlavního hrdinu a k němu hromadu vedlejších charakterů. Tady se prostě povedl casting i vymýšlení postav. (Mimochodem, komu reálně vadí, že hlavní hrdinové jsou černoch, Žid a ženská, tak bych jim vzkázal, že já se prý snad někdy vyjadřuji, jak z 19. století, ale oni jak z 19. století mají názory.)

Když jsem před chvílí psal, že je třeba pochválit také scénář, tak tím ani tak nemyslím celkovou příběhovou strukturu či velké scény, ale spíše takové to drobné (a pro celkový dojem nesmírně důležité) pošťuchování postav, ty obyčejné výměny krátkých replik a dialogy. Ona často zmiňovaná chemie mezi postavami (která tak zoufale chyběla v nové trilogii mezi Padmé a Anakinem, který neměl rád, jak mu všude vleze písek), tady skutečně je. Např. výborné jsou výměny mezi Daisy a Johnem, z nichž přímo číší klukovská (je to genderově korektní výraz?) radost z dobrodružství, z drobného vítězství i objevování svých vlastních sil, schopností a názorů. Škoda, že se do kinoverze nedostalo více scén z Millenium Falcona, kde by se tito dva jen tak pošťuchovali, protože toto jsem si opravdu užíval. Hodně tomu napomáhá, že hlavní hrdinové nejsou tentokrát suverénní badassové, ale spíš do víru událostí vržení mladí lidé, kteří se teprve ve velkém světě otrkávají a do velkých činů musí dorůst (přičemž ale film nikdy nespadne do frašky, kde by herci přehrávali při panických záchvatech). Těmto sympatickým hrdinům prostě divák musí držet palce. A celý trojlístek uzavírá výborný a přirozeně vtipný pilot Oscara Isaaca. Tyto tři herce navíc očividně jejich životní role velmi baví.

Což už je trochu obtížnější říct o navrátivších se Harrisonu Fordovi a Carrie Fisher. Ford v minulosti hodněkrát musel bojovat s tím, aby nevypadal, že ve filmu tak úplně nechce být. S potěšením můžu nakonec říct, že ve Star Wars působí přirozeněji, než kupř. v Expendables 3, a že také dokonce snad jako starý Han Solo je více naplněný energií, než coby starý Indiana Jones (přestože mezi těmito filmy uteklo sedm let). No, díky bohu tu nejsou žádné „I’m so fuckin‘ old“ narážky, jakými byl Indy doslova prošpikován. U Carrie Fisher těžko říct. Mám pocit, že ani v první trilogii neoslňovala zrovna svými hereckými schopnostmi, ale spíše jakousi vznešenou a důstojnou krásou (a pak i tou trochu méně důstojnou, to když oblékla pozlacené otrocké bikiny). A taky toho mezitím moc nehrála, na druhou stranu její role tady není až zas tak velká a je vlastně potěšující, že vidíme staré známé herce. Když už jsme u nich (teď pozor, v závěru odstavce přijde asi jediný větší spoiler tohoto článku), tak Mark Hamill má prostoru opravdu maličko a text žádný, ovšem přehrává Forda i Fisher.

Záporné postavy vcelku ujdou. Malou roli získali dokonce Iko Uwais s Yayanem Ruhianem. U herce znázorňujícího Kylo Rena sice chvílemi divák váhá, ale pak, s ohledem na koncept postavy, pochopí, že hrál adekvátně jejímu charakteru. Zvlášť bych pak vyzdvihl Domnhalla Gleesona. Svou variaci Hitlera zvládl výtečně.

Tím se dostáváme k atmosféře. Spoustu prvků, které jsme milovali na starých epizodách, přináší Abrams i sem. Záporáci jsou opět laděni jako nacisté, včetně velkých nástupů, řečnění, síly jednoduchých barev atd. Vrací se i Storm-troopeři, TIE-fightery a hlavně ono dobrodružné ladění. Otázka ovšem je, komu to tak víc sedí. Nová trilogie totiž měla také něco do sebe. Na rozdíl od staré trilogie a tohoto dílu, totiž nebyla zaměřena na nezkušené nováčky vržené do událostí, ale na profesionály, na Jedie a pracovala s již existujícím světem, který nijak nebudovala, ale vrhla nás do něj a nechala nás sledovat velkolepou akci. Oba koncepty mají něco do sebe.

S tím, že zde však vyloženě chybí silnější postavy (ve smyslu schopností, zkušeností atd.), souvisí další věc a tou je choreografie akčních scén. Jedno se Abramsovi musí nechat: je to vizuální mág. Všechny ty dlouhé a komplikované průlety či oblety kamery, ve kterých se hezky přehledně děje hodně věcí, to je super a při těchto scénách si budete akci opravdu užívat. Už trochu slabší práci ale asi odvedli choreografové samotných bitek, resp. šermířských soubojů. Chápu, že se je snažili udělat trochu víc při zemi, bez drátů a bez „force jumpů“ či zbytečných přemetů, ale takový pocit, že se dva silní uživatelé síly snaží ze všech sil zabít, jako jsme měli na konci Pomsty Sithů, tady prostě nenastane. Není to sice přímo katastrofa a vlastně se dá i říct, že díky tomu, že se Abrams nebojí ukázat krev, to je často i docela napínavé, ale s ohledem na to, že u choreografie v titulcích byli napsáni právě i Iko Uwais s Yayanem Ruhianem, mi to přišlo až příliš prosté a jednoduché. Na druhou stranu, odpovídalo to takhle postavám napsaným spíše jako začátečníci.

Vizuální stránka a efekty jsou výborné plus všechny planety, které ve filmu navštívíme, mají své určité kouzlo. Ale moc se bohužel nepovedla hudba. Všechny silné motivy (naštěstí použity tak akorát na těch správných místech) jsou ze starých filmů. Z nových motivů se mi (snad s výjimkou toho, který byl už v traileru) neuchytilo v hlavě nic. Což je škoda. Hudba prostě dělá pro pocit atmosféry nesmírně hodně a to, že je tady s ní pracováno spíše minimalisticky, to na patosu některých scén, které by patetické hodně chtěly být (např. právě ten nástup naci… eh, Storm-trooperů), ubírá.

Kolem a kolem nemám filmu co vytknout. Je to důstojný nástupce Star Wars a vlastně více, než to. Ovšem není zde nějaký výraznější vrchol, což je dáno i tím, že se zase jedná o origin, ale také tím, že je to plánováno jako přinejmenším trilogie (všechny blockbustery se chtějí dnes podobat Marvelovkám). Celý rámcový příběh nakonec představí jen to už viděné a působí vlastně trochu průměrně. Památný moment, jako bylo první vynoření Enterprise v Star Treku: Do temnoty, tady pro mě nebyl. Nejsou tam ovšem ani nijak zvlášť velké zvraty (nicméně člověk stejně předem úplně neví, kam se budou postavy z trojlístku vyvíjet, takže v tomhle ohledu je příběh i napínavý a zajímavý).  Ovšem (a nejen) pro spoustu skvělých detailů a pro výborné herce to stojí za to.

Leave a Reply

Name and Email Address are required fields. Your email will not be published or shared with third parties.